Historie léčivých pramenů Karlových Varů

Legendární objevení pramenů

Podle legendy objevil léčivé prameny Karlových Varů český král a římský císař Karel IV. během lovu v roce 1350. Když jeho družina pronásledovala jelena, ten se zranil a skočil do teplého pramene, aby si vylízal ránu. Karel IV., který trpěl zdravotními problémy s pohybovým aparátem, se rozhodl vodu vyzkoušet. Když zjistil její blahodárné účinky, nechal v okolí pramene vybudovat první lázeňské zařízení a zárodek budoucího města.

Přestože je tato legenda krásná, historická realita je poněkud odlišná. Oblast dnešních Karlových Varů byla pravděpodobně známá už před příchodem Karla IV. Archeologické nálezy naznačují, že osídlení v údolí řeky Teplé existovalo již v ranném středověku, a místní obyvatelé jistě znali teplé prameny tryskající ze země.

Středověké počátky lázní

Karel IV. však skutečně hrál klíčovou roli v založení lázeňského města. V roce 1370 udělil osadě u pramenů městská práva a začal s budováním prvních lázeňských zařízení. Město, tehdy známé jako Horké Lázně u Lokte (Lázně Karlovy), se začalo rozvíjet jako lázeňské centrum.

V těchto raných dobách byly léčebné procedury velmi primitivní. Pacienti se koupali v dřevěných kádích naplněných minerální vodou nebo přímo v pramenech. Pitná kúra, která je dnes typická pro karlovarskou léčbu, nebyla zpočátku běžná.

Vědecký výzkum a rozvoj v 16. století

Zásadní zlom v historii karlovarských pramenů přišel v 16. století s rozvojem moderní medicíny. Lékař Václav Payer z Lokte jako první vědecky analyzoval složení a účinky karlovarské vody ve svém díle "Traktát o teplých pramenech Karlových" z roku 1522.

Na jeho práci navázal Dr. David Becher (1725-1792), který je považován za zakladatele moderní balneologie (lázeňské léčby) v Karlových Varech. Becher zdokonalil metody léčby a zavedl systematickou pitnou kúru, která spočívá v pravidelném pití minerální vody z různých pramenů.

Zlatý věk karlovarského lázeňství

Skutečný rozkvět Karlových Varů jako mezinárodního lázeňského centra nastal v 18. a 19. století. Do města začali proudit hosté z celé Evropy, včetně významných osobností své doby. Mezi slavné návštěvníky patřili například car Petr Veliký, J. W. Goethe, L. van Beethoven, F. Chopin, F. Schiller a mnozí další.

V této době vznikly také ikonické karlovarské kolonády, které dodnes chrání prameny před povětrnostními vlivy a poskytují pohodlí lázeňským hostům. Mlýnská kolonáda (1871-1881), Tržní kolonáda (1883) a Sadová kolonáda (1882) jsou uměleckými skvosty, které dodávají městu jeho charakteristický vzhled.

13 hlavních pramenů a jejich jedinečnost

V současnosti je v Karlových Varech 13 hlavních pramenů, které jsou využívány k léčebným účelům. Každý pramen má své specifické složení a teplotu, což určuje jeho léčebné účinky. Nejznámějším je Vřídlo, které tryská až do výšky 12 metrů a má teplotu 73°C.

Minerální voda karlovarských pramenů obsahuje více než 40 minerálních látek a stopových prvků, včetně sodíku, draslíku, vápníku, hořčíku a železa. Vysoký obsah hydrogenuhličitanu sodného činí vodu zásaditou, což je ideální pro léčbu různých onemocnění trávicího traktu.

Přehled hlavních pramenů:

• Vřídlo (73°C) - nejznámější a nejteplejší pramen, tryskající do výšky 12 metrů
• Pramen Karla IV. (64°C) - nejstarší pramen pojmenovaný po zakladateli města
• Dolní zámecký pramen (55,6°C) - používaný zejména pro léčbu poruch metabolismu
• Horní zámecký pramen (55,9°C) - bohatý na minerály, vhodný pro léčbu žaludečních potíží
• Tržní pramen (62,4°C) - nachází se v Tržní kolonádě
• Mlýnský pramen (56,6°C) - jeden z nejvydatnějších pramenů
• Rusalčin pramen (60,2°C) - dříve znám jako Nový pramen
• Pramen knížete Václava (58,3°C) - pojmenovaný po českém patronovi
• Libuše (62°C) - pojmenovaný po bájné české kněžně
• Skalní pramen (46,9°C) - jeden z chladnějších pramenů
• Svoboda (62,4°C) - přejmenovaný po roce 1989
• Sadový pramen (40,5°C) - jeden z nejchladnějších pramenů
• Štěpánka (14,2°C) - vyvěrá mimo centrum města, je nejchladnější a má odlišné složení

Význam pramenů v současnosti

I dnes zůstávají karlovarské prameny hlavním důvodem, proč lidé město navštěvují. Moderní lázeňská léčba kombinuje pitnou kúru s dalšími procedurami, jako jsou minerální koupele, inhalace, masáže a fyzioterapie.

Karlovarské prameny se používají především k léčbě onemocnění trávicího traktu, poruch metabolismu (diabetes, obezita), onemocnění pohybového aparátu a některých onemocnění jater a žlučníku.

V roce 2021 byly Karlovy Vary spolu s dalšími významnými lázeňskými městy Evropy zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO jako součást položky "Slavné lázně Evropy". Toto uznání podtrhuje mimořádný význam karlovarských pramenů a lázeňské tradice, která se kolem nich vyvinula.

Závěr

Historie léčivých pramenů Karlových Varů je fascinujícím příběhem, který spojuje přírodní úkaz s lidskou vynalézavostí a vědeckým pokrokem. Od legendárního objevu Karlem IV. až po současnou moderní lázeňskou péči zůstávají tyto prameny srdcem města a důvodem jeho světové proslulosti.

Když dnes návštěvník kráčí po kolonádách a ochutnává vodu z různých pramenů, je součástí tradice staré více než 650 let – tradice, která spojuje generace návštěvníků, kteří sem přicházeli hledat úlevu, odpočinek a uzdravení.